Tuhle větu použij, když nutně potřebuješ pomoc a chceš, aby si tě lidé kolem všimli.

Když druhá strana nechápe, jak je to vážné, řekni tuhle větu personálu v nemocnici, policii nebo v hotelu, aby bylo jasné, že nejde o maličkost.

Když se stane něco vážného, třeba krádež nebo vyhrožování, a sama to nezvládneš, touhle větou požádáš lidi kolem nebo personál, aby zavolali policii.

Když je ti opravdu hodně špatně nebo máš vážnější zranění, touhle větou dáš lidem jasně najevo, že potřebuješ nemocnici, ne jenom nějaký lék.

V Koreji je číslo 119 linka záchranky a hasičů. Když si sama nezvládneš zavolat, touhle větou požádáš někoho, aby zavolal za tebe.

Při bolestech hlavy nebo břicha, kdy ještě nemusíš na pohotovost, ale potřebuješ lék, je tahle věta ideální k zeptání se na cestu do lékárny.

Když jsi v metru nebo v úzké uličce a ani mapa ti už nepomáhá, touhle větou můžeš začít rozhovor s někým poblíž a poprosit o pomoc.

Ať už jsi na policii, v kanceláři na nádraží nebo v obchodě, začni touhle větou a pak vysvětli, kdy a kde jsi peněženku viděla naposledy.

V nemocnici nebo na policii, kde je potřeba hodně vysvětlovat, je bezpečnější nejdřív se zeptat, jestli někdo neumí tlumočit.

Když ti někdo něco vysvětluje korejsky nebo anglicky moc rychle a ty z toho spanikaříš, touhle větou ho požádáš, aby zpomalil.